Josef Hlinomaz
Josef Hlinomaz
Josef Hlinomaz se narodil v Praze 9. října 1914. Narodil se do hudebnické rodiny, jeho otec Václav Hlinomaz (1873 – 1941) byl učitelem a hudebním skladatelem. Mládí prožil na Dobříši a v Příbrami, kde absolvoval reálné gymnázium a vystupoval u ochotníků. Po otci zdědil hudební, malířské a herecké vlohy. Odešel do Prahy a studoval dva roky kreslení na Uměleckoprůmyslové škole, z níž odešel kvůli velkým neshodám s pedagogy. Přešel raději na Státní konzervatoř, kterou úspěšně ukončil v roce 1940. Do konce okupace hrál v divadlech v Kladně (1941 – 1942), Pardubicích (1942 – 1943), Plzni (1943 až 1944) a hostoval v pražském Vinohradském divadle (1944). Po válce působil na Kladně (1945 – 1946), Realistickém divadle (1946 – 1947), Divadle satiry (1947 – 1948), Národním divadle (statoval v něm již za studií; 1. 10. 1949 – 31. 7. 1950), Pražské estrádě (1951 – 1954), Divadle satiry (1954 – 1957) a v hereckém souboru Filmového studia Barrandov (1958 – 1978), kde byl činný až do své předčasné smrti. Hereckou doménou byly pro Hlinomaze postavy zrnitých, rázovitých a svérázných postav bodrých tatíků, veselých mužů i barbarských záporáků. Jeho herectví tkvělo v zajímavě zabarveném hlase, pohybové a mimické zdatnosti, klaunství, živelném humoru a občas také v improvizaci. V začátcích často vystupoval s Vladimírem Dvořákem.
